6. 11. 2013Děkujeme...

Při závěrečné společné písničce Lucerna zazářila. Doslova. Publikum rozsvítilo čelovky, atmosféra byla neuvěřitelná a bylo to velmi těžké ustát. Člověk když zpívá, se nemůže nechávat tolik dojímat, protože pak by to nedozpíval. Ale moc mi to nešlo. Přiznávám, že jsem jako ženská držela slzu na krajíčku, protože když vidíte lidi, které k tomu nevyzvete, neříkáte jim: „Teď sviťte!", ale oni tu jsou a září… Vidím tu lidi, kteří tu jsou, aby pomáhali, vidím deset let práce Světlušky. To všechno mi v tu chvíli na pódiu probíhalo hlavou, ale s pokorou, která mi nedovolila se rozplakat, protože právě ten výkon musel být dokonán. Děkuju všem, kteří nám pomohli připravit oslavu pro desetiletou Světlušku a také všem, kteří Světlušku jakýmkoliv způsobem podpořili. Anet